Myslivecké sdružení

Rozlišujeme divoký, polodivoký a krotký způsob chovu bažanta. Při divokém chovu příliš nezasahujeme do životního cyklu zvěře a soustřeďujeme se na ochranu před predátory, přikrmování a ochranu přírodního prostředí v honitbě. Polodivoký chov se dnes věnuje většinou líhnutí vajec z vysečených či jinak ohrožených hnízd v umělých líhních a následné vracení bažantů do přírody.

Krotký (umělý, farmářský) chov je založen na chovném hejnu, které je tvořeno pouze krotkou zvěří komorovanou přes zimu ve venkovních voliérách. Na jaře se zvěř rozdělí do tzv. ostruháren (voliér), kde je v určitém poměru samčí a samičí zvěř. Zde slepice snášejí vejce, která se pravidelně sbírají a umisťují do elektrické líhně. Vylíhnutá kuřata se dále odchovávají ve výbězích s umělou kvočnou, což je tepelný zářič. Dříve se k tomuto účelu používaly též přirozené (živé) kvočny, slepice malých plemen. Ve stáří deseti týdnů se bažantí kuřata vypouštějí do přírody, protože jsou již samostatná. Nejdříve se však na několik dní umisťují do aklimatizačních voliér, aby si zvykla na okolní prostředí, a teprve pak se vypouštějí do volnosti. Po určitý čas se jim v místě vypuštění předkládá oblíbené granulované krmivo a voda.

V našem mysliveckém spolku jsme praktikovali různé způsoby odchovu bažantů. Před lety jsme nakupovali několikadenní kuřata, která jsme až do vypuštění drželi v odchovně v Přemyšlení. Odchovna byla vybavena tepelnými zářiči, krmítky, napáječkami a venkovními voliérami. Tímto náročným způsobem jsme zazvěřovali honitbu, i když bažantí zvěře z divokého chovu bylo v revíru stále dost. Doba se však změnila. Odchovnu jsme zrušili a bažantí zvěře v přírodě rapidně ubylo. Abychom udrželi tuto krásnou zvěř v revíru, šli jsme cestou nákupu dospělé zvěře. Jednalo se o slepice a kohouty z chovného hejna, které bylo základem krotkého chovu v bažantnicích. Po snůšce vajec se chovné hejno rozprodávalo do jednotlivých mysliveckých spolků. V těchto honitbách byly slepice ještě schopny zahnízdit a vyvést kuřata a tak posílit stavy stávající divoké populace bažanta.

Tak jako v několika posledních letech jsme i letos pokračovali v ještě jiném osvědčeném způsobu odchovu. Z Bažantnice Ploužnice jsme zakoupili 150 ks větších již desetitýdenních kuřat, která jsme umístili do aklimatizačních voliér a následně vypustili v chaberské, zdibské, klecanské a řežské části naší honitby. V tomto způsobu zazvěřování chceme pokračovat i nadále.

Lubomír Smetana

Už více než rok sužuje celý svět včetně Česka epidemie koronaviru. Dopady pandemie se projevují ve všech oblastech života společnosti. Ekonomika státu je postižena útlumem výroby, omezením obchodní výměny, v důsledku restrikcí v maloobchodním prodeji a turistickém ruchu kumulací úspor obyvatelstva, zvýšeným nákupem očkovacích látek a zdravotnického materiálu, výplatami podpor podnikatelům i jednotlivcům apod. Velkým problémem do budoucna se jeví obří zadlužení státního rozpočtu. Protiepidemická opatření mají dopady i do dalších oborů lidské činnosti jako je školství, kultura, tělovýchova a sport či pohostinské a ubytovací služby. V posledních týdnech a měsících však dochází k postupnému a doufejme i trvalému rozvolňování přísných opatření především v důsledku stále větší proočkovanosti populace.

Pandemie se projevila i v životě různých spolků, hlavně zákazem setkávání jejich členů. Spolková činnost se tak omezila jen na telefonické či emailové kontakty. S tím jsme se museli smířit i   našem Mysliveckém spolku Zdiby – Klecany a schůze odložit na vhodnější dobu. Protože však většina naší činnosti probíhá venku, bylo pro nás dobrou zprávou, že pohyb lidí v přírodě byl omezen jen minimálně. Mohli jsme se proto věnovat své pravidelné činnosti jako je přikrmování zvěře, opravy a budování krmných zařízení a pachových ohradníků, tlumení zvířat škodících myslivosti, individuální odlov černé zvěře. Na základě výjimky ministerstva jsme mohli uspořádat v honitbě několik naháněk na divoká prasata. Co jsme však museli oželet, byly tradiční společensko-kulturní akce, mezi něž patří myslivecký ples, vycházky s myslivci pro děti a mládež, setkání se sokolníky, besedy se školáky a účast na svatohubertské mši.

Omezení pohybu lidí uvnitř měst a obcí mělo za následek jejich masivní putování do přírody, třeba jen v rámci katastru obce či okresu. To se projevilo tlakem na přírodní prostředí a životní podmínky zvěře. Je jasné, že v psychicky náročném období pandemie je výlet do přírody tou nejlepší relaxací a zpestřením života. Procházka do přírody určitě přispívá k fyzickému i duševnímu zdraví lidí. Ne každý návštěvník přírody se však chová ohleduplně a civilizovaně. Mohli jsme tak ve větší míře nalézt po turistech odpadky, vyšlapané a vyježděné pěšiny a cesty, kde dříve nebyly a projevy bezohledného chování jak ke zvěři a rostlinám, tak k sobě navzájem.

Problematikou pohybu lidí v přírodě se zabývalo jednání zástupců Lesů ČR, MS Zdiby – Klecany, Města Klecany a klecanských bikerů, které se uskutečnilo 6. 5. 2021 a soustředilo se na cyklotrasy v klecanském háji. Z jednání vyplynula dohoda, která v sobě zahrnuje závazek, že bikeři budou používat jen stávající vyježděné trasy, nebudou vytvářet nové a provádět další nevhodné přesuny lesní zeminy. Trasy na nevhodných místech nebudou dále používat a případné zátarasy odstraňovat. Naopak se zavazují udržovat pořádek, uklízet odpadky a respektovat pěší. Jako myslivci máme výhrady ke zvýšenému provozu v háji, který může způsobovat vytlačování zvěře do blízkosti obydlených lokalit a na okolní komunikace. Upozorňujeme též na to, že hájem vede naučná stezka, kterou hodně užívají pěší turisté s dětmi i psy. Tím spíše je třeba plnit uzavřenou dohodu.

Lubomír Smetana

2021 - Aktuální informace

(ze zpravodaje Naše vesnice 1/2021)

Myslivecké zařízení

Pro výkon práva myslivosti používají myslivci v honitbě různá zařízení, ať už k vlastnímu ubytování, k pozorování a lovu zvěře, k jejímu odchytu, přikrmování apod.

K ubytování slouží lovecké chaty, a to od jednoduchých dřevěných srubů až po zděné stavby s plnými ubytovacími a stravovacími službami. Ty jsou především umístěny v oborách, kde tvoří zázemí pro lovecké hosty a personál při poplatkových lovech.

V honitbách jsou nejvíce patrné posedy k pozorování a lovu zvěře. Jsou buď opřeny o kmeny stromů tak, aby větve kryly lovce nebo jsou vystaveny na čtyřech vysokých kůlech. Ty jednodušší jsou otevřené a jsou tvořeny žebříkem, opěrkami a sedátkem. Jsou buď stabilní nebo přenosné. Komfortnější jsou kryté posedy, takzvané kazatelny. Jedná se v podstatě o boudy s pevnou podlahou i střechou. V bočních stěnách jsou otvory sloužící k pozorování či střelbě. Někdy se tyto posedy upevňují na pojízdnou platformu a dočasně umisťují do polních porostů.

Velmi důležitá jsou zařízení krmná, různá pro každý druh zvěře. Spárkaté zvěři (srnec, daněk, jelen, muflon) se předkládá seno v krmelci ve tvaru jeslí nebo oborohu. Jadrné krmivo (zrní, granule) do korýtek a sůl ve slaniskách. Zajícům se buď budují nízké jesličky nebo se otýpky sena přivazují přímo na větve stromů nebo keřů. Doporučuje se podávat též dužnaté krmivo, které by však nemělo zmrznout. Pro bažanty jsou v revíru umístěny zásypy, což jsou jednoduché kryty se šikmou pultovou střechou a všemi stranami volnými, aby zvěř mohla uniknout v případě ohrožení.

K odchytu zvěře se užívají různá odchytová zařízení, ale jen taková, která zvěř nezraní. Proto jsou zákonem zakázány veškeré typy želez a jiné pomůcky, které zvěř trýzní. Bažanti a další pernatá zvěř se chytají pod podražec, což je rám potažený jemnou sítí, který se umístí pod zásyp. Když zvěř vleze do zásypu, opodál ukrytý chytač provázkem podtrhne vzpěru a zvěř je lapena pod síť.

Spárkatá zvěř se odchytává do ohrad neboli chytaček opatřených padacími nebo posuvnými dvířky. Z nich se pak umisťuje do přepravních beden. V některých případech lze k odchytu též použít narkotizační pušku. Odchyt slouží k vývozu, zazvěřování či oživování krve v jiných honitbách.

Pro zajímavost lze uvést, že v dobách, kdy bylo v našich honitbách hodně zajíců a koroptví, se také prováděl jejich odchyt. Hlavně zajíci byli významným vývozním artiklem. Zajíci se chytali do tenat, což byly nízké sítě připevněné ke kovovým kůlům a natažené po poli. Z jedné strany zajíce natlačovala do sítí řada honců a z druhé strany leželi chytači, kteří zajíce ze sítí vybírali. Odchytu se s oblibou zúčastňovaly děti, pro které to byla atrakce, při které se mohly dosyta vydovádět – kupř. křičet, dělat hluk bubnováním na bubínky, což pomáhalo nahánět zajíce do sítí.

Zvířata škodící myslivosti se chytají do sklopců. Sklopec je v podstatě truhlík dřevěný nebo kovový, lišící se podle velikosti lovené zvěře. Sklopce jsou buď jednostranné nebo oboustranné, podle toho mají-li padací dvířka (záklopy) na jedné nebo na obou stranách. Záklopy se spouštějí samočinně v okamžiku, kdy zvěř prolézá sklopcem a zavadí o nášlapné zařízení.

Zvláštní kapitolou je odchyt černé zvěře. Provádíme ho v místech, kde není z bezpečnostních důvodů možný odstřel. Odchytové zařízení musí být dosti velké a značně odolné, vyrobené nejlépe z kovových tyčí. Funguje stejně jako jiný sklopec s nášlapným nebo podobným spouštěcím zařízením. Upozorňujeme na to, že tato zařízení může v honitbě umisťovat pouze oprávněná osoba, jinak se jedná o pytláctví.

Lubomír Smetana

2020 - Aktuální informace

(ze zpravodaje Naše vesnice 4/2020)

Myslivecký podzim

S přicházejícím podzimem se v přírodě objevují nádherné barvy, kterými jsme každoročně fascinováni a které se nikdy neokoukají. Poslední slunečné a teplé dny lákají k procházkám do přírody. V lese se ozývá troubení jelenů v říji, rochání daňků či pískání sik.

V tomto období nastávají pro myslivce žně, kdy se zhodnocuje jejich celoroční péče o zvěř. Probíhá odstřel trofejové spárkaté zvěře, hony na divoké kachny a drobnou zvěř (bažanti, zajíci).

Předtím je však nutné, aby myslivci před krmnou sezonou opravili krmná zařízení a zabezpečili krmení pro všechny druhy lovné zvěře, protože právě v tomto období si zvěř vytváří tukové zásoby před nadcházející zimou. Nakoupili jsme proto dostatek ječmene, ovsa, pšenice i granulovaného krmiva. Seno si každý člen spolku zajišťuje vlastními silami. Bezprostředně po sklizni polních plodin se do zásypů zavážejí plevy a jiné posklizňové odpady, které jsou prohozeny kvalitním zrnem. Do srnčích krmelců se zakládá seno, do korýtek granule a sůl. Granule s medicinálními přísadami jsou velmi důležité, kromě výživové složky slouží též jako prevence před průjmovým onemocněním srnčího. Výše uvedené náklady na krmivo, nákup bažantů, údržbu krmných zařízení a klubovny jsou hrazeny z členských příspěvků, výnosu z kulturních akcí (ples), a případných dotací.

Vzhledem k trvale nízkým stavům drobné zvěře v honitbě, a to i přes každoroční vypouštění bažantů do revíru, se již několik let na ni hony nepořádají. Probíhá však celoroční odlov černé zvěře individuálním způsobem, který na podzim a v zimě doplňujeme několika společnými naháňkami.

Kromě loveckého vyžití pořádáme pravidelné kulturně společenské akce, které jsme však letos nuceni kvůli koronavirové epidemii buď omezit nebo zcela zrušit. Z tohoto důvodu se nebude v listopadu konat tradiční svatohubertská mše, a také lednový myslivecký ples je v ohrožení.

Lubomír Smetana